Osvětová kampaň ve spolupráci s předním finančním portálem Peníze.cz . Celý článek i s komentíři a odkazy si přečtěte na tomto odkazu.
V předchozích dílech seriálu věnovaného finanční gramotnosti jsme se učili hospodařit s rodinným rozpočtem. Teď je ještě důležité, abychom znalosti předali dál.
Máte děti? Chtějí po vás peníze? Zbytečná otázka. Podívejme se na to vědecky.
Využijeme přitom dlouhodobou a velmi obsáhlou studii, kterou provedla ING Bank na dvanácti tisících spotřebitelů ve třinácti evropských zemích včetně Česka, a jejíž výsledky jsou podle mého názoru dosti praktické.
Studie se obecně zabývala tím, jestli existuje nějaká souvislost mezi zkušeností v dětském věku a chováním v dospělosti. Konkrétně: jak se projevilo to, jestli dítě dostávalo kapesné, na tom, jak s nimi v dospělosti dovede hospodařit.
Kapesné jako učitel
Kapesné dává v Evropě dětem kolem 80 procent rodičů, narazit na dítě bez kapesného je tedy rarita. Nejštědřejší ze dvanácti národů, kterým se výzkum věnoval, jsou Turci. Kapesné svým dětem dává v Turecku skoro každý rodič (95 procent).
Když dáváme dítěti kapesné, tak to má různé důvody. Některé děti si z kapesného musejí hradit různé věci jako například svačinu, autobus a podobně. Jiné nemusí naopak hradit nic a celé kapesné jim je k dispozici. Proto je i výše kapesného různá a často je právě přizpůsobená tomu, co si z něj děti musí zaplatit. A samozřejmě – různé rodiny mají různé možnosti.
Mírná většina rodičů, kteří dětem kapesné dávají, něco málo přes 50 procent, ale jako převažující důvod uvádí potřebu učit děti hospodařit. Tato čísla se pravděpodobně zásadně od roku 2014 nepohnula. Jinak to ale může být s jiným údajem: podle studie pro ING zhruba osm procent rodičů nedává dětem peníze do ruky, ale posílají jim je na účet.
Na čerstvější data, ovšem nyní jen pro Česko, jsme se podívali do studie, kterou v roce 2021 vyhotovila pro Českou bankovní asociaci agentura Ipsos. Z nich vyplývá, že v Česku přímo na účet posílalo celé kapesné 13 procent všech rodičů, dalších 11 procent nějakou část kapesného. Pětačtyřicet procent rodičů zůstávalo u hotovosti a v 27 procentech českých rodin děti kapesné nedostávají (v mezinárodní studii to vycházelo maličko nepříznivěji, podle ní kapesné nedostávalo 32 procent českých dětí).
„Oba způsoby vyplácení, tedy jak hotovost, tak bankovní účet, mají své výhody, a především každý z nich je vhodný pro jinak staré děti. S hotovostí bychom měli začít u menších dětí, aby si na peníze mohly sáhnout, věděly, jak vypadají a lépe jsme jim mohli vysvětlit, jak fungují a jaká je jejich hodnota. Na druhou stranu kapesné zasílané na účet je vhodnější pro starší děti, které jsou digitálně zdatné, už o penězích něco vědí a umí s nimi alespoň trochu hospodařit,“ komentovala český průzkum Lucie Nápravová z České bankovní asociace. Elektronické kapesné podle ní má jednu jasnou výhodu, totiž pravidelnost.
Co je naučí?
Pojďme zpátky k mezinárodnímu průzkumu. Ten se totiž neptal jen na to, jestli a jaké kapesné dostávají dnešní děti, ale zjišťoval i od jejich rodičů, jestli kapesné dostávali. A hledal odpověď na otázku, co je kapesné naučilo.
Má kapesné pozitivní vliv na moje hospodaření, když jsem dospělý? Podle studie dnešní rodiče – tedy ti, kteří dětem kapesné vyplácejí – ve své většině (70 procent) důvěřují finanční budoucnosti svých dětí a 83 procent z nich je přesvědčeno, že kapesné dokáže dětem pomoct určit a poznat hodnotu peněz.
A je to opravdu tak. Při porovnání chování dospělých lidí, kteří jako děti dostávali kapesné, s těmi, kteří ho nedostávali, je znatelný. Navyšovat své úspory dokáže 45 procent lidí, kteří jako děti kapesné nedostávali. Mezi těmi, kteří ho dostávali, je to ale 55 procent. Podobný rozdíl je i v tom, jestli si střádají peníze na stáří: dělá to 31 procent těch, kteří vyrůstali bez kapesného, a 40 procent těch, kteří ho měli.
Jsou ovšem i skeptici, kteří studii zpochybňují. Jejich argumentem je, že na děti působí celá řada vlivů, nejen kapesné. Mezi kapesným v dětství a lepším hospodařením v dospělosti podle nich sice nějaký pozitivní vztah je, ale nedá se přesně říct, jak silný. Tak tedy kapesné ano, nebo ne? Můžete se zeptat svých dětí.
Tipy pro dospělé, jak na kapesné
Ve skutečnosti je to asi tak, že kapesné samo nestačí. K tomu je ještě potřeba pozitivní vliv a příklad rodičů. Kapesné může být skvělý nástroj něčeho, čemu můžeme říkat třeba finanční výchova, ale musí se s ním taky pracovat. Máme pro vás několik tipů, jak na to:
- Příklad: Jestli si myslíte, že teď bude následovat příklad, kolik má dostávat konkrétní děcko a jak mají být nastavená pravidla, není to tak. Příklad znamená – že máte jít příkladem. Ideálně tak, že přiměřeně věku budete dětem ukazovat a vysvětlovat, kolik co stojí. Kolik dá vaše rodina měsíčně za jídlo, kolik za povinné výdaje, kolik se musí dávat stranou, pokud chcete našetřit na to či ono. A nezapomeňte na to, kolik stojí vaše práce. Aby bylo srovnání.
- Jak často: Můžete si zvolit týdenní nebo měsíční bázi, na tom až tak nezáleží, podstatnější je důslednost a pravidelnost. Jestli mají mít děti v penězích pořádek, je potřeba, abyste ho měli i vy. Předvídatelnost je důležitá. Měli jste někdy zaměstnavatele, který občas neměl na výplatu a vy jste nevěděli, jestli vám přijde desátého, patnáctého nebo jestli vůbec přijde?
- Kolik: Na výši kapesného zase úplně nezáleží. Pokud si dítě musí něco samo platit, bylo by dobré, aby nejenom vyšlo, ale aby mu zbylo i něco pro sebe. Každopádně rozmazlovat není třeba. Pro inspiraci zase dva roky starý průzkum bankovní asociace: „Mladší žáci berou v průměru 130 korun za měsíc, starší pak 280 korun. Po skončení základní školní docházky dostávají děti do doby, než mají vlastní příjmy, průměrně 480 korun.“
- Pravidla: Pravidla pro hospodaření s kapesným dětem raději moc nestanovujte. Zkuste jim samozřejmě vysvětlit, k čemu je dobré neutrácet všechno najednou, že je rozdíl utratit peníze za jednorázové potěšení a za věc, která ho bude těšit dlouho. Ale nepřehánějte to. Spíš si znovu přečtěte první bod.
- Kdy začít: O penězích se s dětmi můžete bavit už od předškolního věku. První drobné kapesné můžou začít dostávat, když zvládnou sčítání a odčítání. Měly by mít ale taky možnost svoje peníze i za něco směnit. Bez toho jsou to jenom kovové kotoučky a papírky. Pro isnpiraci příkládáme obrázek z výzkumu České bankovní asociace. Ať víte, jak to mají jiní. Ať už chcete zapadnout, nebo se lišit.
