Finanční stres v posledních letech dopadal na větší skupinu lidí, než tomu bylo v předchozích letech. Tento vliv byl celosvětový, jelikož na celém světě se především díky pandemii výrazně změnily pracovní možnosti a ekonomika mnoha podniků i rodin.
Vývoj finančního stresu ve společnosti
Už před pandemií se mnoho podniků začalo vážně zajímat o finanční zdraví svých zaměstnanců s cílem bojovat proti jejich fluktuaci. A fluktuace jde ruku v ruce s náklady na získání zaměstnanců nových. Už v roce 2017 bylo podle studie PWC 53% zaměstnanců finančně stresovaných s tím, že u mileniálů bylo procento ještě vyšší. Pozoruhodné je, že 46% pracovníků udalo, že během pracovní doby myslí nebo řeší své finanční potíže 3 hodiny týdně. U firem se tedy logicky nabízí otázka, kolik by toho zaměstnanci za tu dobu udělali.
Přenesme se nyní na konec roku 2020, kdy společnost Immediate provedla podobný průzkum mezi zaměstnanci v USA. Ten sice ukázal, že naprostá většina lidí zažila během roku neočekávaný výdaj. Na tom by nebylo nic zvláštního, protože nečekané výdaje zažíváme všichni. Horší to je, když se jedná o užší množinu tzv. nutných výdajů, tedy nákladů, které lidé považují za nezbytné pro běh domácnosti. Zde se ukázalo, že většina lidí použije kreditní kartu (tedy si půjčí od finanční instituce) a o něco méně lidí si půjčí od příbuzných nebo přátel. Mimochodem profil uživatelů v Česku je velmi podobný – jen si lidé nepůjčují přes kreditní kartu, ale půjčí si přímo přes spotřebitelský úvěr.
O další rok později, tedy v roce 2021, už podle Immediate celé ¾ zaměstnanců měly obavy o svoji finanční stabilitu. Nejistota v celé ekonomice zasáhla zaměstnance velmi silně. Firmy se úplně nebo dočasně zavíraly a to mělo logicky na pracovníky velký vliv. Pozoruhodné je, že i ve středně a vysoce příjmových skupinách převládala tato obava u nadpoloviční části pracovníků. To souvisí s tím, že střední třída, tento pilíř ekonomiky, se velmi znejistěla.
Dopady finančního stresu na zaměstnance
Více než 75 % zaměstnanců v průzkumu uvádí, že jejich finanční problémy mají negativní dopad na jejich fyzické zdraví, zatímco 80 % uvádí, že mají negativní dopad na jejich duševní zdraví. To je velmi znepokojující nejen pro zdraví a pohodu zaměstnanců, ale i pro výsledky zaměstnavatele, pokud jde o náklady na zdravotní péči a sníženou produktivitu práce.
V USA jdou dopady ještě o dost dále, protože tam zaměstnanci uvádějí, že vzhledem k finančním potížím odkládají zdravotní péči, ošetření nebo dokonce i operace. To naštěstí tady v našich zeměpisných šířkách díky zdravotnímu pojištění nehrozí.
To dokládá velká většina (93 %) zaměstnanců, kteří tvrdí, že finanční problémy ovlivňují jejich pracovní výkon, přičemž více než polovina (55 %) uvádí, že se tak děje často nebo velmi často. Dále 56 % uvádí, že finanční starosti ovlivňují jejich pozornost v práci často nebo velmi často.
Firmám se tak otevírá příležitost posílit pozici svých zaměstnanců – snížením jejich stresu, přerušit cykly nezdravého zadlužování a pomoci jim k lepším pracovním výkonům. Jak se finanční zdraví dostává stále více a více do popředí, tak v USA 60% zaměstnavatelů poskytují svým lidem nějakou formu finančního komfortu ve formě vzdělávání, poradenství nebo přímo služeb, které snižují finanční stres. I zde jsme v kontrastu s Evropou, tentokrát ale opačnou, než v případě zdravotního pojištění – finanční zdraví zaměstnanců je u nás teprve v plenkách.
A to není všechno.
V USA je typický cyklus placení mezd týdenní, zatímco v Evropě to je cyklus měsíční. A co na to účty a rodinné náklady? Ty samozřejmě chodí průběžně a na váš výplatní termín se neohlížejí.
Dopad finančního stresu na zaměstnavatele
Překvapivé je, že nabídka vyššího výdělku a odměn vítězí nad bezpečností zaměstnanců, a to navzdory pandemii. To může být jedním z důvodů, proč 39% zaměstnavatelů tvrdí, že obsazování volných pracovních míst trvá déle, a přibližně třetina (32 %) uvádí, že je třeba při hledání kvalitních zaměstnanců je těžší díky nabídkám konkurence. Více než čtvrtina z nich navíc uvádí, že vynakládá více prostředků na nábor zaměstnanců prostřednictvím placených inzerátů, nástupních bonusů a využívá služeb talentových agentur. Kolik to dalá, na to se názory rozcházejí. Ale můžeme vycházet z údajů Eurostatu a dalších agentur – podle nich stojí najít a zaškolit nového pracovníka v Evropě asi 3 tisíce euro. Náborové příspěvky v Česku se poslední dobou také zvedají. Celkem běžným, příspěvkem je dnes 75 tisíc korun, úplnou výjimkou není asi tisíc 150. Při průměrné fluktuaci v EU kolem 20% jde o významné výdaje.
Podle studie Immediate – The unseen costs of financial stress in the workforce, 2021 připravil Jan Müller
